Lev a Orlice - Moravští Lucemburkové a jejich hrad.

8. srpna 2016 v 11:00 |  Hrady, zámky, muzea a ti druzí
V letošním roce se na hradě Veveří otevřela nová, volně přístupná výstava - Lev a Orlice - Moravští Lucemburkové a jejich hrad.
Výstava je aktuální i nadčasová. V letošním roce všechny památky NPÚ slaví Lucemburský rok, neboť uplynulo 700 let od narození Karla IV.. Výstava akcentující úlohu Lucemburků na Moravě je proto v souladu s letošním tématem. Zároveň má i nadčasový potenciál. Veveří po dlouhou dobu plnilo roli markraběcího sídla a napříč 14. a částečně i 15. stoletím je markraběcí post neodmyslitelně spjat s Lucemburky. Kam jinam proto, takovou výstavu umístit?
Kurátorem výstavy je Michal Konečný. Odbornou spolupráci zajistil Tomáš Borovský a o výtvarné řešení se postaral Martin Hrdina.
Místnosti "za kaplí" kde je výstava umístěna jenom podtrhují samotné téma, neboť jsou v přízemí paláce, který nechal vybudovat Jan Jindřich Lucemburský. Výtvarné řešení je laděné do královské modrozlaté kombinace, která společně s tlumeným osvětlením vyvolává dojem luxusu a královského majestátu. Pro vyznění vystavovaných předmětů nechal autor stěny víceméně bez ozdob, velké jednobarevné plochy umocňují výpovědní hodnotu předmětů. Pouze ve výši zhruba dva a půl metru jsou v některých místech uvedeny latinské citáty spjaté s rodem Lucemburků buď přímo, nebo nějak výstižně komentující období jejich vlády. Latinské citáty jsou přeloženy i do češtiny.
Pod stropem se táhne časová linka, která usnadňuje návštěvníkovi pohyb v expozici, neboť naznačuje, kudy se má dát. Zároveň doplňuje informaci o tom v jakém časovém období se návštěvník právě nachází.
Expozice je řazená chronologicky. V první, vstupní, místnosti se nachází tiráž, rodokmen Lucemburků a kopie sochy Karla IV. ze Staroměstské mostecké věže Karlova mostu. Druhá místnost se věnuje nejznámějším Lucemburkům na Veveří Janu Lucemburskému, Karlu IV., který na hradě působil jako markrabě před nástupem na královský trůn a jeho bratru Janu Jindřichu, který markraběcí úřad poté převzal.
Třetí a poslední místnost mapuje životní osudy synů Jana Jindřicha - Jošta a Prokopa. Celkem nelogicky je zde i panel věnovaný Zikmundu Lucemburskému, který s hradem měl pramálo společného.
Úroveň služeb je dobrá, vstupné na výstavu je zahrnuto v ceně vstupného do areálu a je samostatně přístupná, prochází se volně bez průvodce, ale u vstupu je vždy hlídač výstavy vybraný z řady průvodců hradu, takže případně dotazy lze zodpovědět. Bez problémů se na hlavní pokladně dají zakoupit suvenýry spojené s Lucemburským rokem, v areálu je i toaleta, bufet, nebo vinárna.

Vystavované předměty jsou vesměs všechno kopie nebo faksimilie předmětů, které pouze dokumentovaly období vlády moravských Lucemburků. Nejsou zde jejich osobní věci a pouze malá část předmětů je z období jejich vlády. Většinou se jedná o dílka dokumentující velikost Lucemburků jako rodu, jejich schopnosti coby panovníků a významné skutky.
Předměty jsou v dobrém stavu, jak už bylo zmíněno jsou to kopie, nebo faksimilie, což jim ale rozhodně neubírá na půvabu. Bohužel bych od výstavy Moravští Lucemburkové a jejich hrad očekávala větší propojenost s Veveří, nebo výběr předmětů, které odtud pocházejí. Při pohledu na tuto expozici návštěvník nabude dojmu, že Lucemburkové jistě vykonali mnoho velkých věcí, ale o jejich vztahu k Veveří, Brnu a Moravě se nedozví prakticky nic.
Ucházející celkový dojem z předmětů bohužel kazí faktické chyby. Například hned u vstupu v rodokmenu Lucemburků je špatně vytištěno datum narození a úmrtí Jana Soběslava. Tomu autor rodokmenu, pravděpodobně v nepozornosti, přiřkl životní údaje 1313-1341, zatímco jeho rodiče Markéta Opavská (1325-1363) a Jan Jindřich Lucemburský (1322-1375) se tedy měli narodit až pár let po vlastním potomku. Nebo anglické mutace popisků u předmětů jsou špatně přeložené (české Ř v textu a to nikoliv ve vlastním jméně, malá písmena na začátku slov v titulcích, překladatelské boty jako špatný slovosled, kopírující češtinu).
A právě takovéto chyby z nepozornosti kazí celkový dojem.
Uniká mi smysl výběru některých předmětů - například přilbice a meče, které jsou v expocizi umístěny pravděpodobně pouze proto aby byly umístěny. I já jako průvodce dobře obeznámený s historií hradu jsem nevypátrala hlubší souvislost, natož pak obyčejný návštěvník.
Předměty jsou jinak dobře umístěny. Většinou ve výši očí, podložené jednobarevnými plochami, které je umocňují.
Jsou pod skleněnými vitrinami, které zněmožňují jejich poničení, ale zároveň nezabraňují podrobnému prozkoumání. Objekty, které jsou příliš velké, využívají dochované výklenky a od návštěvníků je odděluje zlacená mříž. Pouze několik bust je volně umístěných ve výši očí dospělého člověka, ovšem těm nehrozí větší poškození při doteku a zároveň jsou připevněny tak aby nemohly spadnout a poškodit se, nebo někoho zranit.
Osvětlení řeší centrální bodové lampy mířené na objekty a popisky, exponáty ve vitrinách mají své zláštní osvětlení. Až na malbu Svatotomské madony, která není nasvícena a ani centrální bodové osvětlení není dostačující. Světla jsem ztlumena, možná sice vyvolávají dojem luxusu, ale dle poznámek návtěvníků osobně, či v návštěvní knize, se tak popisky stávají nečitelnými.
Pohyb v expozici je řešen dobře. Exponáty jsou umístěny po obvodu stěn a časová linka naznačuje směr prohlídky. Vzhledem k umístění výstavy v přízení paláce bez problémů do místností mohou i vozíčkáři a matky s kočárky, kteří musejí překonat pouze jeden menší schůdek u vstupu do paláce. Snad jen v poslední místnosti věnované Prokopovi a Joštovi Lucemburským je pohyb trochu omezen, ve středu místnosti se totiž nachází model hradu, tak jak vypadal ve 14. století. Kolem něj je s trochou opatrného manévrování možné projet i s vozíčkem. Což je dobře, protože v čelní stěně za modelem se nachází kopie Veverské madony - deskového oltářního obrazu ze 14, století, jeho autorem je mistr Vyšebrodského oltáře. (V době dokončování tohoto článku byla kopie odvezena na dokončení detailů a nahrazena fotokopií. Ta vypadá lacině, možná by bylo lepší ponechat kopii nedokončenou minimálně do konce hlavní sezony.)
Vozíčkář je limitován u některých exponátů se musí natáhnout a vyklonit z vozíčku aby si mohl předměty dobře prohlédnout. Protože menší objekty jsou umisťovány tak, aby na ně pohodlně viděl stojící dospělý.

Texty a popisky jsou umístěny u většiny exponátů (chybí například u modelu hradu) v české a jazykové mutaci. Jsou v různých úrovních, takže návštěvník místy musí hledat, kde by popisek našel. V některých případech jsou i popisky příliš vysoko na to, aby si je přečetl návštěvník na vozíčku, nebo dítě. Je jich zbytečně mnoho. Autor výstavy očividně považuje za nutné osvětlit návštěvníkům důvod vyběru předmětů a jejich vztah k Lucemburkům, historii předmětu a obecně společensko-historické kontexty doby vzniku předmětu. To vede k doměnce, že vybrané předměty nejsou vhodné, neboť je třeba je doplnit větším množství textu, které v kombinaci se špatným osvětlením vede k brzké únavě.
Větší pozornost mohla být věnována i formátování. U některých předmětů chybí popisky úplně. Jedná se především o předměty pocházející přímo z hradu a o to větší ztráta to je, neboť jsou to jediné případy, kdy návštěvník kouká přímo na předměty vypovídající o moravských Lucemburcích a jejich hradu.

Prostředí je obecně příjemné, jak bylo řečeno výše, zvolený výstavní prostor umocňuje zážitek. Areál hradu je již patnáct let v permanentní rekonstrukci, která bude jistě ještě několik let pokračovat, je na to proto třeba brát zřetel při hodnocení prostor. U výstavy je vždy přítoměn hlídač, který dle potřeby poradí, nebo pomůže.
Doprovodné programy bohužel nejsou součástí výstavy a správa hradu ani žádné neplánuje.
Propagace výstavy probíhá zejména prostřednictvím webových stránek hradu, kde je ovšem dost nešťastně umístěna mezi pořádanými akcemi, nikoliv mezi návštěvními okruhy. Návštěvník neznalý fungování takových stránek, se proto o výstavě vůbec nemusí dozvědět.
Pochopitelně, že v souvislosti s otevíráním výstavy a obecně s Lucenburským rokem, proběhlo několik tiskových konferencí, vydalo se několik tiskových zpráv a Česká televize o výstavě natočila reportáž.

Závěrem je třeba konstatovat, že oproti minulým výstavním pokusům na hradě Veveří, je tohle jednoznačně posun správným směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama